Zemřel Vladimír Houška

Přestože letošní jubilejní rok bude u nás skvělou oslavou motokrosu, ještě před začátkem 70. sezóny Terénu sv. Petra přichází smutná zpráva. Ve věku nedožitých 98 let nás navždy opustil Vladimír Houška. V poválečném Stříbře měl v Benešově ulici obchod s elektrozbožím a koníčkem mu byla jízda na motorce. Vlastnil sportovně laděný předválečný stroj JAWA 250 Special. Stejně jako jeho kamarádi František Černý a Vlastimil Hlavatý se v té době úspěšně zúčastňoval různých motocyklových soutěží, a tak není divu, že spolu s nimi patřil také do party zakládajících členů stříbrského Autoklubu.

První motokros v tehdejším Československu si Houška v roce 1948 užil po všech stránkách. Podílel se na přípravách závodiště a díky své odbornosti technicky zajišťoval i ozvučení terénu. Nechyběl se svou jawou ani mezi závodníky (na fotce z nástupu před zahájením je první v prostřední řadě). Ačkoli patřil mezi favorizované jezdce a měl podporu domácích fanoušků, mezi nejlepší se neprosadil. Již během tréninků ale zaujal rychlou jízdou a získal díky ní trvalou přezdívku "Kalič".

Hvězdná chvíle přišla pro Vladimíra Houšku v r. 1949 při 2. ročníku Terénu sv. Petra. Představil se na zcela novém motocyklu ČZ 125, který zakoupil u Františka Černého v jeho stříbrském zastoupení strakonického výrobce. Startovní číslo 13 na jeho "zetku" smůlu nepřineslo, naopak! Populárního Kaliče hnalo kupředu zejména domácí obecenstvo, které spolu s návštěvníky z široka daleka doslova zavalilo závodiště. Motokrosu v tom roce přihlíželo neskutečných 16 tisíc diváků! Houška si poradil s debutujícím mladíkem Miloslavem Součkem i zbývající konkurencí třídy do 125 ccm "junior" (tak se označovali méně zkušení jezdci) a slavně zvítězil.

Přestože Houška i v dalších letech odjel řadu povedených závodů, domácí prvenství z roku 1949 zůstalo nejzářivějším úspěchem a často vzpomínanou událostí. Podílem na založení klubu, odvedenou pořadatelskou prací a nepřehlédnutelnými sportovními úspěchy se Vladimír Houška navždy zapsal do stříbrské motokrosové historie zlatým písmem. Čest jeho památce.

Text: Míra Šimek
Foto: archív autora