Jiří Churavý * 22.4.1952
Narozen 22.4.1952 doma ve vsi Chrášťovice nedaleko Kralovic (okres Plzeň - sever).
Jeho závodní kariéra mezi dospělými probíhá v letech 1968 až 1984, kdy dlouhodobě patří mezi naše nejlepší motokrosaře. Mistr světa družstev ve třídě do 500 ccm (1975) a vicemistr světa mezi jednotlivci ve třídě do 125 ccm (1976). V jednotlivcích 2-násobný mistr republiky.
Začátky do roku 1967
Otec Josef byl v 50. a 60. letech
velmi dobrým terénním motocyklovým závodníkem. Syn jej odmalička na závody pravidelně doprovází stejně jako později o 7 let staršího bratrance Vlastimila Hlouse. Ten v 2. polovině 60. let působí ve sportovním policejním klubu Rudá hvězda (RH) Plzeň, od kterého má k dispozici populární motocykl ČZ Motokros 968 ("dvoulauf"). Na tréninku se i malý Jirka může posadit za řídítka tohoto stroje.
Již v roce 1965 táta Churavý přihlašuje syna do terénních závodů malých motocyklů do 50 ccm. Jirka brzy ukáže talent a v letech 1966 - 7 ovládne západočeské krajské závody.
Koncem sezóny 1967 úspěšně absolvuje několikadenní soustředění a je vybrán pro "dospělý" motokros do RH Plzeň. Ke studiu prvního ročníku plzeňské střední průmyslové školy se mu tak brzy přidává ještě zimní příprava, do které se vrhá s nadšením. Na jaře mu bude 16 let, dostane řidičský průkaz na velký motocykl a bude se moci bez omezení posadit za řídítka oblíbené 250-ky. Na ní v tréninku bratrance Vlastu již řádně prohání, a to přitom Hlouse v r. 1968 čeká několik reprezentačních stratů v MS a dokonce stříbro z Trofeje národů.
1968
K prvnímu závodu mezi dospělými nastupuje v západočeském krajském přeboru třídy do 250 ccm ve Stříbře a vítězí! V KP v této sezóně již nepozná přemožitele, bude se mu dařit také v celorepublikových přeborech Rudých hvězd a v mezinárodních družebních závodech.
1969
První zkušenosti z republikového mistrovství bude Jiří sbírat již na klubovém motocyklu ČZ Motokros 980 objemu 250 ccm ("jednolauf"), což je v té době pravděpodobně nejlepší závodní stroj na světě. Mezi elitou si 17-letý mladík nevede špatně a končí na celkovém 10. místě. V mírnější konkurenci přeboru Rudých hvězd se stává vítězem seriálu.
1970
Stále ještě jako středoškolák pokračuje ve výkonnostním růstu a v mistrovství ČSSR končí na celkovém 4. místě. Na závěr sezóny je nominován na Trofej národů, jednorázové MS národních družstev do 250 ccm! Ve švédském Knutstorpu titul obhájí Belgičané, naše sestava Miroslav Halm, Jiří Stodůlka, Otakar Toman, Hlous a Churavý výborným 2. místem vyrovnává čs. maximum.
Jiří zůstává v reprezentaci i na poslední závod MS do 250 ccm v rakouském Launsdorfu o 2 týdny později. V měřeném tréninku 18-letý mladík vyvolá senzaci, když si připíše nejrychlejší čas. V ostré závodní konkurenci má smůlu, když v 1. jízdě rozplétá zadní kolo, ale 2. jízdu už zajíždí na výtečné 6. pozici.
1971
Po skončení střední školy získává Churavého pro svůj vojenský tým František Mošna, zakladatel a dlouholetý náčelník pražské Dukly. Ta je již od 50. let vrcholovým centrem přípravy motokrosařů a základem státní reprezentace. V říjnu do Dukly Praha na 2-letou základní vojenskou službu narukuje silná trojice Jiří Churavý, Zdeněk Velký a Josef Festa.
Na republice Churavý obhajuje 4. pozici. Koncem léta se vrací i do reprezentace. První bod z MS do 250 ccm si připisuje v anglickém Dodington Parku za 10. místo. Nechybí ani na Trofeji národů v Holicích, kde končíme bronzoví za vítěznou
Belgií a druhým Švédskem.
1972
Trenéři Dukly František Helikar a Josef Hřebeček vycházejí z dokonalé fyzické připravenosti. Nováčku Churavému tréninkové zatížení přináší zdravotní problémy, ze kterých se dostane až v létě. Opět se vrací mezi naše reprezentanty ve třídě do 250 ccm a účastní se srpnového zájezdu na poslední 4 podniky MS. Ve Finsku a Švédsku se mu tolik nedaří, ale anglický Dodington Park a pak i švýcarský Wohlen mu shodně přináší celkové 5. místo. Konečný zisk 12 bodů jej řadí na 17. pozici v MS.
Poté se naše silná čtveřice Halm, Stodůlka, Churavý a Jaroslav Falta staví na start Trofeje národů v belgickém Genku. Končíme druzí za suverénními domácími.
Koncem října je Churavý spolu s Halmem vyslán na atraktivní turné po USA. Jde hlavně o reklamní zájezd na podporu prodeje zn. Jawa-ČZ. Sportovně nelze mnoho dosáhnout, neboť série Trans-AMA odstartovala již před měsícem. Početná skupina špičkových evropských jezdců se zatím stále ještě prosazuje před Američany. Naši bojují také s poruchovými ojnicemi na svých půllitrech i neoblíbeným pískem. Nejlepším výsledkem se Jiřímu stává 5. místo v kalifornském Livermore.
1973
Po únorovém kempu Dukly v Itálii trenéři hodnotí Churavého formu jako výtečnou a najisto s ním počítají do reprezentační sestavy od začátku sezóny. Místo splněného snu však přichází vážné zranění na březnovém soustředění se sovětskými jezdci v gruzínském Tbilisi. Před Churavým padá sovětský jezdec a Jiří v plné rychlosti strhává stroj do díry na kraji trati. Po hrůzostrašném pádu následuje boj o život. Jiří je v kritickém stavu způsobeném vážnými zraněními hlavy a zlomeninami obratlů převezen do vojenské nemocnice v Tbilisi, kde se z bezvědomí po 20 hodinách probírá s otázkou, zda bude dále jezdit. Bude, ale k milovanému motokrosu se vrátí až za rok. Primář Golovaščenko zahajuje léčbu mladého sportovce. Po 2 měsících je konečně převezen do střešovické vojenské nemocnice, kde jej dr. Fusek bude ještě měsíc léčit. V rekonvalescenci pak pokračuje pod dohledem dr. Trůbla v Dukle a od září může začít s kondičním tréninkem. Dukla o Churavého dále stojí, takže po skončení základní vojenské služby v ní zůstává jako občanský zaměstnanec.
1974
Značka ČZ postupně ztrácí v MS své pozice, naši ji ale sedlají dál povinně. Zbytek světové špičky jezdí na japonských nebo západoevropských strojích, a to včetně Sovětů Mojsejeva a Ruleva, továrních jezdců rakouské KTM. Nová ČZ 250 však vypadá velmi nadějně.
Jiří Churavý se přes zimu dokáže dostat do kondice, ale pro starty v MS není vybrán. Na konci dubna ve Vimperku alespoň výborně rozjíždí republikové mistrovství, když je těsně druhý za Faltou, vedoucím závodníkem MS 250.
Třetím závodem MS jsou 5.5. východočeské Holice. Proti kompletní světové konkurenci stavíme rozšířenou reprezentaci včetně Churavého, který pojede na loňské tovární mašině doplněné o novinkové hydropneumatické odpružení. Před rekordním davem 30 tisíc diváků Jiří předvádí rychlý start a usazuje se na čele. V polovině rozjížďky dovršuje Falta velkou stíhací jízdu a ujímá se vedení. Brzy jej ale zastaví porucha zapalování a Jiří Churavý si dojíždí pro svou první vítěznou jízdu v MS! V 2. jízdě ho vyřazuje přetržený kabel zapalování. V jednom z nejslavnějších závodů československé motokrosové historie bereme všechna vítězství, když Falta vyhrává 2. jízdu a Halm celkově.
Po následující nevýrazné VC Polska Churavý v MS opět končí. Svou reprezentační pauzu využívá k soustředěnému boji v mistrovství ČSSR. Když navíc Falta s Velkým v létě odlétají do USA na sérii Inter-AMA, je cesta k domácímu titulu otevřená. Jiří Churavý se v roce 1974 poprvé stává mistrem ČSSR ve tř. do 250 ccm.
Další reprezentační šanci dostává Churavý až na poslední 3 podniky MS 250 v srpnu. Sezónu Jiřímu předčasně ukončuje skandální finále MS ve švýcarském Wohlenu, když zůstává v hromadném pádu po startu 2. jízdy s přetrženým kolením vazem. Falta na trati poráží Mojsejeva a získává titul mistra světa, ten je mu ale nespravedlivě administrativně odebrán.
1975
Dosavadní Pohár FIM tř. do 125 ccm pro tuto sezónu dostává statut MS. Jde o výzvu k nasazení zkušenějších jezdců i k vylepšování strojů. Za nás pojede mladé ale již zkušené duo Antonín Baborovský a Jiří Churavý. Po testování mají piloti k nové ČZ 125 řadu připomínek a stroje jsou v továrně těsně před startem MS výrazně předělávány.
Boje v MS otevře Churavý ve francouzském Cognacu 6. místem v 1. jízdě, velkou sílu předvádí vítězný Belgičan Gaston Rahier na Suzuki. Druhou jízdu Churavý nedokončuje, vítězí další Belgičan Gilbert de Roover (Zündapp) před Japoncem Akirou Watanabé (Suzuki), Rahierem a Baborovským. Hned na prvním podniku MS se tak prosazují jezdci, kteří budou této třídě kralovat nejen v aktuální sezóně. Ukazuje se také technická převaha Suzuki a Zündappu nad ČZ. Proti ní jsou výrazně lehčí, motory jsou výkonné již od nižších otáček a ovládání je celkově mnohem komfortnější. Suverénním mistrem světa se stane Rahier, za ním končí de Roover a Baborovský o bod před Watanabém. Churavý se v MS umisťuje na velmi dobrém 5. místě, když více se začal prosazovat v druhé polovině seriálu. Celkem si připisuje 4 bronzové rozjížďky, ve španělském Mongay 17.8. byl za celkové 3. místo poprvé v kariéře v individuálním závodě MS na stupních vítězů.
Velmi dobrá forma nejen Churavého ale i ostatních reprezentantů v závěru sezóny nám dává šance do obou MS družstev. Trofej národů hostí 7.9. italská Maggiora. Čtveřice Churavý, Baborovský, Halm a Velký jede výborně a poráží nás jen Belgie. Druhým místem vyrovnáváme naše maximum v Trofeji národů.
Celosvětově uznávaný vrchol sezóny přichází o týden později 14.9. v Sedlčanech, kde u nás poprvé v historii hostíme Motokros národů. Naposledy jsme jej jeli v roce 1972, protože v posledních letech už nemáme v "půllitrech" ani jezdce, ani stroje světové třídy. Nominujeme tedy reprezentanty ze slabších kubatur Churavého, Baborovského a Velkého spolu s jediným "půllitrářem" Miroslavem Nováčkem. K nevoli ČZ se Dukla rozhoduje nepoužít dodané tovární stroje, ale přemontovat do svých "dvěstěpadesátek" půllitrové motory. Horečné úpravy jsou dokončeny téměř na poslední chvíli.
Za krásného počasí 30 tisíc diváků kolem trati a další statisíce u TV sledují největší motokros naší historie. Po výtečném začátku Churavý odstupuje z vedoucí pozice s rozpleteným zadním kolem a Velký je po pádu odvezen do nemocnice. Baborovský sice vyhrál a Nováček byl 7., ale situace je kritická, protože 2. jízdu nyní musí všichni dojet. Belgičtí favorité De Coster, Van Velthoven, Rahier a Everts jsou po výborném úvodu optimisté, a přestože Češi jsou ve 2. jízdě opět skvělí (vyhrává Baborovský a Churavý s Velkým obsazují 3. a 4. místo), jsou i po druhém dojezdu přesvědčeni o svém celkovém vítězství. Jim i řadě přihlížejících totiž unikl výborný závěr Nováčka, který se v hloubi pole v posledních kolech prosadil přes několik jezdců na 14. místo. Po dlouhých minutách vypuká euforie, když časoměřiči oznamují, že Československo poprvé vítězí v Motokrosu národů. Až do dnešní doby jde o naše jediné zlato z MS.
1976
Do MS 125 vstupuje Churavý jako naše jednička v silné dvojici s Velkým. Po vydařené zimní přípravě a díky vylepšeným strojům ČZ patříme mezi favority. Churavý to dokazuje hned na úvod MS 4.4. v rakouském Launsdorfu, když ustojí Rahierovu stíhačku a poprvé v kariéře vyhrává jízdu MS 125! V 2. jízdě se role obrátí, což přináší Belgičanovi i celkové vítězství, pro Churavého je stříbrný věnec nejlepším dosavadním výsledkem v MS. Při shodném bodovém zisku se tato dvojice ujímá vedení v šampionátu.
Ačkoli se o Churavého jezdeckých schopnostech soudí, že jsou minimálně stejné jako Rahierovy, ve prospěch Belgičana rozhoduje převaha jeho Suzuki nad naší ČZ. Obzvláště na rychlých tratích nebo na písku je to markantní. Již za týden v Itálii začíná Rahier vítěznou sérii, Churavý jede také výborně, ale řada 2. a 3. míst stačí jen na upevnění 2. pozice v MS.
Při VC Československa 20.6. ve Stříbře se dav 10 tisíc diváků těší na boj našich špiček s Rahierem. Stavitel trati zms Miloslav Souček ve spolupráci s reprezentanty naladil Terén sv. Petra na naše potřeby, a to se vyplatí. Skvělý Churavý je v obou jízdách nejlepší, úřadujícího mistra světa výrazně poráží a slavně vítězí ve VC Československa! Ve zbytku seriálu se však Jiřímu už tolik nedaří i díky příchodu technických problémů, které se mu dosud spíše vyhýbaly. Dobrých výsledků a spolehlivosti stroje se ale dočká Velký, který se v poslední rozjížďce MS posune na celkovou 3. pozici. Finále 22.8. ve švýcarském Schupfartu vychází i Churavému, když ještě alespoň jednou poráží Rahiera. Tehdy samozřejmě netuší, že to je pro něj i značku ČZ navždy poslední vítězná jízda v MS 125.
Celkový výsledek MS 125 je jedním z největších úspěchů čs. motokrosu. Mistrem světa je Rahier, který obhajuje titul opět s maximálně možnými 195 body, Churavý končí stříbrný se 160 body a Velký bronzový se ziskem 133 bodů.
Churavý bude tahounem i na Trofeji národů ve švýcarském Wohlenu. Tým s ním tvoří Halm, Oldřich Hamršmíd a František Jirka. V 1. jízdě špatně startujeme a nejlépe dokončuje Churavý na 12. místě. Při vyrovnaném pořadí ale nejsou medaile daleko a bojujeme dál, kluky žene touha sportovně pomstít zdejší 2 roky starou křivdu na Faltovi. V přehlídce všech špičkových světových pilotů Churavý vyhrává 2. jízdu Trofeje národů, druhý je čerstvý mistr světa tř. 250 ccm Fin Heikki Mikkola, třetí Halm. Trenér Helikar signalizuje celkové vítězství, netrpělivě čekáme na dalšího, ale zlatý sen se postupně rozplývá, když Hamršmíd po pádu v posledním kole dojíždí se ztrátou mnoha pozic. O definitivních výsledcích se ve Wohlenu opět nerozhoduje na trati. Dvouhodinová licitace s časomírou prospívá znovu Sovětskému svazu, naši nespravedlivě klesají na 3. pozici.
Na následující Motokros národů v nizozemském St. Anthonis jedeme obhajovat sedlčanské zlato, ale sestava Churavý, Falta, Nováček a Hamršmíd na těžkých dukláckých půllitrech nemá na nebezpečné písčité trati šanci. Po řadě pádů jsme klasifikováni až na 12. místě.
1977
Pro MS 125 jsou Churavý s Velkým vybaveni rychlejšími továrními speciály ČZ, které by měly stačit narůstající síle japonských značek, italských výrobců a KTM. Do bodování MS se od nynějška započítávají výsledky všech jízd. Každá absence nebo neúspěch mohou znamenat rozhodující bodovou ztrátu. Markantně se to projeví hned ve třetím závodě MS, kdy se VC Belgie mění v neregulérní bahenní peklo. Rahierovi (Suzuki) zde odpadá kvůli zlomené noze vážný konkurent v podobě týmového kolegy Watanabého. Také Churavý tu ztrácí důležité body. Přes řadu protestů ale výsledky platí.
Kvalitní tým Yamaha, za který jedou Nizozemec Gérard Rond a Belgičan André Massant, se od začátku MS zapojuje do již tradičního souboje Rahier - Churavý, což přináší velmi dramatickou sezónu. Během první poloviny šampionátu v boji o titul zůstávají Rahier a Rond, o bronzu se rozhodne mezi Churavým a Massantem. Jiří mocně zaútočí před 20 tisíci diváků v Dalečíně 19.6., když ve VC Československa jej poráží pouze Rond. V červenci přichází dobré závody pro Rahiera a Massanta, díky kterým získávají rozhodující náskok před svými soky ve zmíněných duelech. Churavý sice v sezóně nevyhrává žádnou rozjížďku, ale při stabilně vysoké výkonnosti zajíždí řadu druhých a třetích míst a končí v MS na 4. pozici. Jeho stroj obzvlášť na rychlých tratích tradičně na nejlepší japonskou konkurenci nestačil, přesto byl poměrně spolehlivý a sezóna se dala označit za dobrou. Bohužel naposled...
Po sezóně čeká na Jiřího radostná událost a 5.11. si bere za manželku svou přítelkyni Bělu. Manželství jim vydrží na celý život.
1978
ČZM dle světového trendu staví nový model 125 s vodním chlazením a velmi ambiciózně chce zabezpečit 3-členné reprezentace ČSSR a SSSR. Naše neodzkoušené stroje však trpí dětskými nemocemi, jsou velmi poruchové a motory vadnou. Nejen japonská konkurence naproti tomu nasazuje opět výrazně vylepšené motocykly.
Na úvod MS je Churavý ještě 4. v Rakousku, za týden v Itálii už ale stroje ČZ stěží dojíždějí a následná Belgie přináší totální fiasko, kdy ani jedna ČZ nedokončí ani jednu jízdu. Sezóna se proměňuje v zoufalý boj pilotů s poruchovými stroji. Když to Churavému občas jede, dokáže prohnat špičku, ale bodů sbírá málo. Naše frustrovaná jednička si alespoň užije návrat MS do Stříbra, kde 27.8. ve finále šampionátu v 1. jízdě nadchne početné publikum bojovnou stíhačkou. V 2. jízdě Jiří dramaticky soupeří na čele s Rondem a Rahierem, aby nakonec dojel těsně 2. za svým tradičním rivalem z Belgie. Při celkové 4. pozici je závod na řadu let posledním kvalitním podnikem Churavého a vůbec celé naší reprezentace v MS 125. Jiří končí v MS na 9. místě s obrovskou bodovou ztrátou na špičku. Problémy se stroji jsou před čs. veřejností tajeny pod zástěrkou pádů, smůly a neschopnosti jezdců. Vztahy Dukly a ČZM jsou na bodě mrazu.
Uznávanému jezdci je teprve 26 let, má stále velkou perspektivu, ale lukrativní nabídku na pozici továrního jezdce u Yamahy musí odmítnout. Takové angažmá politicky nepřipadá v úvahu.
1979
Do MS 125 jdeme s nadějemi a v úvodních dvou závodech jsou ještě náznaky, že by se návrat mezi špičku mohl konat, když Jiří dojíždí 1. rozjížďky na 4. pozici. Zároveň také nedojíždí 2. jízdy. Poté se však boj s nekvalitními motocykly ČZ stále více potvrzuje jako marný. Se špičkou na nich soupeřit nedokážeme, problém je i bodovat nebo vůbec dojet. Závěr vypouštíme, nákladné zájezdy do Irska, USA a Španělska nemá smysl absolvovat.
Přesto má jméno našeho jezdce ve světě stále zvuk. Tentokrát však Churavý musí odmítnout nabídku od ambiciózní italské zn. Cagiva.
Jiří má v této sezóně alespoň čas na domácí mistrovství a ve třídě do 125 ccm se stává mistrem republiky.
1980
Před sezónou se činovníci Svazarmu po dohodě s ČZM rozhodují definitivně opustit MS 125 a soustředit se jen na třídu do 250 ccm. Avšak i zde přichází propad. Faltova mašina jakžtakž jede, po dvou úvodních VC dokonce vede šampionát, pak ale přichází výpadky. Churavého zcela nový prototyp je od začátku přímo tragický a nastává zklamání. Boduje pouze ve 4 jízdách na konci první desítky. Přestože ČZM Strakonice po této sezóně definitivně rezignuje na svoji účast v MS, přijmout opakovanou nabídku od Cagivy je Churavému zakázáno. V pouhých 28 letech se proto trpce loučí se světovým motokrosem.
1981
Až do roku 1984 Dukle nezbude, než si kupovat sériové motokrosové stroje ČZ a ve své režii si je pak upravovat. Churavý se tak musí spokojit se starty na republikových závodech nebo ve středoevropském Dunajském poháru. Jiří je po 4 utrápených sezónách naštvaný na všechno a na všechny. Na konci roku si od Dukly kupuje svoji ČZ 250 a armádní klub opouští.
1982
Nabízené západoevropské angažmá Churavému bohužel nevychází kvůli armádnímu závazku. V sezóně závodí za RH Plzeň a v republikovém mistrovství třídy 250 ccm obsazuje 3. místo.
1983
Po přesvědčování od trenérů se Jiří vrací do Dukly jako instruktor sportu, aby pomáhal s výchovou mladých jezdců. V sezóně si ještě zazávodí na ČZ 250, ale začínají ho v tom omezovat problémy se zády a koleny.
1984
Až po 4 letech je na stálý tlak Dukly vedení ČZM konečně ochotno písemně Svazarmu potvrdit neschopnost zabezpečit reprezentaci na odpovídající úrovni. Otvírá se tak možnost startovat na motocyklech zahraničních značek. Přestože má Churavý trenérské povinnosti a přetrvávající zdravotní problémy, neodolá závodnímu pokušení na italském stroji zn. Moto Villa. Na mistrovství ČSSR tř. 500 ccm se mu podaří v konečném hodnocení obsadit stříbrnou pozici. Závěrečný podnik tohoto mistrovství ve Stříbře je pro Churavého posledním závodem kariéry. Mistr řídítek a velký srdcař se loučí vítězně, a tím dokonale symbolicky - na trati v kraji svého domova vyhrál i svůj první závod mezi dospělými a ve své nejlepší sezóně také svůj nejslavnější závod v MS.
Trenér a funkcionář
V následujícím období se Jiří Churavý bude věnovat trenérské práci a administrativě v pražské Dukle. Zvládá pomaturitní studium automobilového opravárenství, poté absolvuje na FTVS UK 8 semestrů studia trenérské práce. Od roku 1989 v Dukle přebírá trénink juniorů. Po reorganizaci armády je Dukla zrušena k 31.12.1993, čímž zaniká jeden z nejlepších systémů výchovy motokrosařů na světě.
V letech 1990 - 1993 působí Churavý jako člen komise pro motokros při ČSMF, po rozdělení Československa se od roku 1994 ujímá postu místopředsedy této komise, kde působí do roku 1997. Ze své funkce se i po zrušení Dukly snaží zachovat systém soustředění pro mladé jezdce. Ve spolupráci s ČMF vydává v roce 1996 publikaci "Příručka motokrosového jezdce" pro začínající piloty. Do roku 1998 je trenérem české juniorské representace.
V roce 1999 zakládá motokrosový Motoklub Kříše u Břas a do roku 2011 mu i předsedá. V letech 2000 až 2013 navíc pracuje jako člen výboru SMS Nepomuk.
Od roku 1994 se věnuje rozvoji firmy MG sport CZ s.r.o., které je spolumajitelem. Zabývá se dovozem a prodejem oblečení a příslušenství pro motokros, enduro a další offroad aktivity.
Od roku 1996 se také v roli trenéra a mechanika stará o svého syna Jiřího (roč. 1980). Syn postupně vyhrává krajské přebory a zařazuje se do širší republikové elity. Od roku 2003 se začíná trenérsky starat o mladíčka Petra Smítku a později i Rudolfa Weschtu. Oba piloti dnes patří do absolutní jezdecké špičky v ČR.