Jiří Churavý slaví 70 let

Významné životní jubileum dnes slaví Jiří Churavý, jeden z hlavních představitelů slavné motokrosové generace 70. let 20. století. V dresu Dukly Praha se propracoval do absolutní světové špičky a dosáhl řady úspěchů včetně titulu mistra světa. Poctivý, skromný sportovec si získal všeobecnou oblibu u sportovní veřejnosti a stal se vzorem pro mnoho následovníků.

Narodil se 22.4.1952 doma ve vsi Chrášťovice nedaleko Kralovic v dnešním okresu Plzeň – sever. Jeho otec Josef byl v 50. a 60. letech velmi dobrým terénním motocyklovým závodníkem. Syn jej odmalička na závody pravidelně doprovází. Dalším vzorem z rodiny se stává o 7 let starší bratranec Vlastimil Hlous. Ten v 2. polovině 60. let působí ve sportovním policejním klubu Rudá hvězda Plzeň a propracovává se mezi nejlepší motokrosaře v republice.

Již v r. 1965 táta Churavý přihlašuje syna do terénních závodů malých motocyklů do 50 ccm, které pořádá Svazarm pro mladé adepty motokrosu. Jirka brzy ukáže talent a výkonnost a v letech 1966 – 7 vládne v západočeských krajských závodech.

Studium střední průmyslové školy přivádí Jirku do Plzně a tamější Rudé hvězdy. K prvnímu závodu západočeského krajského přeboru mezi dospělými nastupuje ve Stříbře na jaře 1968 a na legendárním „dvoulaufu“ ČZ vítězí ve tř. do 250 ccm. Když po střední škole v r. 1971 v 19 letech RH Plzeň opouští, je z Churavého motokrosař tuzemské špičky. V té době už má na kontě několik reprezentačních startů v MS tř. do 250 ccm a hlavně stříbro a bronz z Trofeje národů, jednorázového MS družstev na strojích do 250 ccm.

Působení v armádní Dukle Praha přináší Jiřímu nejprve zdravotní problémy, ale v závěru sezóny 1972 také další stříbro z Trofeje národů a starty v atraktivní americké sérii Trans-AMA. Nástup do stálé reprezentační sestavy však Churavému oddaluje velmi těžký úraz na soustředění v Sovětském svazu zpočátku r. 1973.

Roční léčení se zdá nekonečné, ale Jiří se přesto dokáže vrátit do špičkové kondice. Zůstává natrvalo působit v Dukle Praha a v r. 1974 se na stroji ČZ stává mistrem Československa v nejprestižnější tř. do 250 ccm. V následujícím roce konečně přichází stálé působení v MS, kde se ve tř. do 125 ccm Churavý uvádí kvalitní celkovou 5. pozicí. Největší radost mu ale udělá závěr sezóny, který je ve znamení MS družstev. Nejprve přivážíme z Itálie stříbro z Trofeje národů a hned týden na to hostíme v Sedlčanech půllitrový Motokros národů. Protože tovární motocykly ČZ této kubatury již několik let nestačí na japonskou konkurenci, mechanici Dukly Praha se snaží narychlo připravit solidní stroje. To se podaří a čtveřice Baborovský, Churavý, Velký a Nováček vybičována publikem slavně získává světové zlato před favority z Belgie.

Jiří pokračuje ve skvělých výkonech i v r. 1976. V MS 125 vytrvale pronásleduje belgického obhájce titulu Rahiera. Ten má však oporu ve své Suzuki, za kterou naše ČZ přece jen zaostává. Churavý alespoň opanuje několik jízd a hlavně domácí velkou cenu ve Stříbře. Celkově končí v MS na výtečném 2. místě. Dle očekávání je tahounem naší reprezentace i v Trofeji národů ve Švýcarsku, kde ještě v závěrečném okruhu jedeme na zlato, abychom nakonec získali „jen“ bronz.

Rok 1977 je posledním dobrým rokem značky ČZ ve tř. do 125 ccm. Jiří Churavý dokáže držet krok se stále sílící konkurencí a dojíždí seriál MS na velmi pěkném 4. místě.

Pro příští rok je však do ČZ 125 nasazeno vodní chlazení a přichází dramatický propad. Masivní technické problémy naše reprezentanty vyřazují z pravidelných bojů o přední příčky. Frustrace vrcholí v r. 1979, kdy odstupujeme z MS v průběhu sezóny. Jiří je v 27 letech na vrcholu sil, přesto je mu zakázáno přestoupit do některého ze zahraničních továrních týmů, které o jednoho z nejlepších světových jezdců eminentně stojí. Drobnou náplastí je mu alespoň domácí mistrovský titul ve tř. do 125 ccm.

Bohužel následně v r. 1980 nevychází ani návrat do MS 250. Churavého nový prototyp ČZ vůbec nejede a Jiří se bez úspěchu trpce loučí se světovým motokrosem. V následujících letech už bude jezdit jen na klubovém stroji Dukly Praha na tuzemských nebo regionálních východoevropských závodech. Dostavují se též zdravotní komplikace se zády a koleny. Když v r. 1984 konečně přichází možnost opustit zn. ČZ, vrhá se do své poslední sezóny na italském stroji Moto Villa. V republikovém mistrovství půllitrů končí celkově druhý, když rozlučkou velmi symbolickou je vítězný závod ve Stříbře.

Po skončení aktivní kariéry se Jiří Churavý věnoval studiu a výkonu trenérské činnosti v  Dukle Praha. Podílel se na výchově řady mladých jezdců a stal se z něj jeden z našich největších odborníků na tento sport. Řadu let také působil ve vrcholných funkcionářských pozicích. Jeho firma dodnes dováží vybavení pro motokrosaře i jiné outdoorové sportovce.

AMK Stříbro srdečně gratuluje Jiřímu Churavému ke kulatým narozeninám. Přejeme zejména co nejpevnější zdraví a těšíme se opět na shledanou třeba u nás na Terénu sv. Petra!

Text: Míra Šimek
Foto: archív J. Churavého, Miroslav Jireček